Podzámecká zahrada
Původně byla jen zelinářskou a květinovou zahradou se štěpnicí, situovaná v těsné blízkosti původního hradu. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o rozloze 64 ha, využívající provedené regulace řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. Bohatým využitím vodní složky s potůčky a rybníky, botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon, Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcibiskupa Rudolfa Jana, busta arcibiskupa Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům. Zahrada je vyhledávaným místem klidu, odpočinku i poznání.
Arcibiskupské vinné sklepy
Sklepy založil v roce 1266 biskup Bruno ze Schauenburku. Rozhodnutím krále Karla IV. z roku 1345 získaly právo vyrábět mešní víno podle vatikánských norem. Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěné v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m2 a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Největší sud pojme 19 100 litrů a nejstarší sud je z roku 1805.
Mlýnská brána
Mlýnská brána byla součástí hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby průčelí věže, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Lichtenštejna na obnovení Kroměříže. Nynější podobu získala brána ve 2. pol. 19. stol. částečně podle návrhu architekta Antonína Archeho. Jde o poslední dochovanou městskou bránu. Druhé dvě, Vodní a Kovářská, byly zbořeny v letech 1855 - 57. Mlýnskou branou vedla cesta k vrchnostenským stavbám za městskými hradbami, především k mincovně, mlýnu a pivovaru.
Arcibiskupský zámek
Reprezentativní sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Stavba byla založena ve 13. století a má bohatou historii. Vedle jedinečné Sala terreny a bohatě zdobených sálů jsou pro návštěvníka zpřístupněny umělecké sbírky, které církevní hodnostáři shromáždili v průběhu let. Jedna z největších obrazáren se slavným obrazem Apollo a Marsyas od Tiziana Veceliho, dále unikátní knihovna a hudební archiv. Ze zámecké věže vysoké 84 m je vyhlídka na téměř celou Moravu. Památka UNESCO od roku 1998.
Vznik a vývoj zámku je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství - po zničení původního goticko-renesančního paláce švédskými vojsky v třicetileté válce dal biskup Karel II. z Liechtensteinu-Castelkorna vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci olomouckých biskupů, která dodnes reprezentuje jejich společenský, politický a kulturní význam. Italské pojetí jí dodali architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Zámek je nejen unikátním historickým objektem, ale dodnes živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.
Arcibiskupské gymnázium
Původně chlapecký seminář vystavěl v letech 1857 - 1860 Josef Erwin von Lippert ve stylu pozdně romantického historisku. Kaple, která je součástí areálu, pochází z roku 1859. V letech 1910 - 1914 byl seminář rozšiřován
Kostel sv. Mořice
Kostel stojí na místě původního gotického kostela ze 13. století zničeného husitskými válkami. Ten založil biskup Bruno Schauenburka (1245 -1281) patrně krátce po roce 1262, kdy byla ustanovena u něj kolegiátní kapitula. Koncem 14. století byla přistavěna vikářská sakristie. Při napadení Kroměříže husity v roce 1432 byl kostel vypálen a chátral až do roku 1500, kdy biskup Stanislav Thurzo vyplatil Kroměříž ze zástavy a získal ji opět pod biskupskou správu. Podle barokního pamětního nápisu přistoupil k opravě v roce 1516. K rozsáhlejším úpravám ale došlo až kolem roku 1582. Toto vročení nese portál ve vikářské sakristii a tumba hlavního oltáře. Také byla zvýšena do té doby nedostavěná jižní věž. Roku 1679 byl chrám opraven a vybaven mobiliářem. Roku 1730 byla za kardinála Schrattenbacha přistavěna k severní straně chrámu hrobní kaple Bolestné P. Marie. Zakladatel tuto kapli budoval jako místo svého posledního odpočinku. Autor není doposud jistě určen. Mluví se o Ignáci Cyranu von Bollehaus, který je autorem chrámu sv. Jana Křtitele, a o vídeňských architektech, kteří v 18. století často pracovali pro moravské hodnostáře. Roku 1836 kostel vyhořel. Následné opravu pojal projektant A. Arche jako puristickou regotizaci chrámu. Byla přistavěna křestní kaple a jižní předsíň. Do roku 1848 dostaly obě věže polygonální nástavce. V letech 1960 -1967 se opravoval vnějšek kostela, roku 1965 pak přišel na řadu interiér vikářské sakristie a nakonec v letech 1979 - 1980 interiér kostela.
Kostel svatého Jana Křtitele
Reprezentuje vrchol barokního stavitelství na Moravě. Byl postaven v letech 1737 - 1768 podle návrhu Ignáce Josefa Cyraniho z Boleshausu jako součást koleje piaristického řádu. Připomínkou svěcení z roku 1768 je umístění 12 bronzových křížů kolem obvodu kostela Centrála s oválnou lodí je zaklenuta ve výšce 35 m. Bohatá fresková výzdoba od J. J. Edgense ikonograficky oslavuje patrona chrámu sv. Jana Křtitele. Svou polohou a svými rozměry představuje dominantu v kroměřížské centrální části města, která je vstupní části do historického jádra.
Květná zahrada
Květná zahrada, původním názvem Libosad, představuje vrcholné dílo evropského zahradního umění 17. století. Jedná se o přelomovou fázi vývoje mezi renesančními zahradami italskými a zahradami francouzskými barokně klasicistního typu, jako je například Versailles. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Zahradu za městskými hradbami nechal císařskými architekty v letech 1665–1675 vybudovat biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Ani pozdější úpravy architektů zvučných jmen, Antona Archeho v 19. století a Pavla Janáka ve 20. století, jí nijak neubraly na originalitě a atmosféře doby svého vzniku. Labyrinty zelených stěn spolu s 244 m dlouhou Kolonádou, dvěma historickými skleníky, centrálním pavilonem (Rotundou), květinovou a sochařskou výzdobou nabízí i dnes mnoho překvapujících a neopakovatelných zážitků.
Výlety na elektrokoloběžkách
Celou Kroměříž a její okolí si můžete užít na zapůjčeném elektrokole, elektrokoloběžce, nebo dokonce elektrotrojkolce. Můžete si tak na výletě zasportovat a nebo si jen užívat výhled. Celou výpravou Vás potom provede zkušený průvodce, který Vám ukáže ty nejkrásnější místa Kroměříže a okolí. Výlet pro vás připravíme ve spolupráci s Elektrofun.
